Pichtův psací stroj a Dymokleště

07.12.2020

Pichtův psací stroj je po bílé holi ta nejdůležitější kompenzační pomůcka pro nevidomé a slabozraké, kterým slouží ke psaní Braillova bodového písma. Je podobný běžnému psacímu stroji, proto je mechanický, nikoliv elektronický. Je vyrobený z kovu, dřeva a plastu a váží asi 1,5 kg. 

Existuje pravoruční pro praváky i levoruční pro leváky, ale i tzv. minipicht = cestovní Pichtův psací stroj ve zmenšené podobě. Prodává se ve speciálním koženém kufru s měkkou spodní vnitřní částí, vytvarovanou přesně na něj, aby v kufru pevně držel, tedy aby tam nebyl volně a nepoškodil se. V tom kufru je i kapsa na suchý zip, kam lze dát na příklad papíry do tohoto stroje. Hlavní jeho část je kovová konstrukce. Zepředu z ní vystupuje osm kovových pák s plastovým zakončením, z čehož šest pák je na každý bod ze šestibodu = základního znaku Braillova bodového písma, sedmá páka je na mezery v psaném braillském textu a osmá páka je na vrácení se na řádku o jeden znak zpátky, když nevidomý udělá v textu na daném řádku chybu - obdoba klávesy backspace na klávesnici počítače. Prostřední páka je teleskopická, neboť se na rozdíl od ostatních sedmi neovládá prsty, nýbrž zápěstím ruky, kterou nevidomý na stroji píše. Páky jsou na stroji z leva do prava umístěné v tomto pořadí: páka pro bod tři, mezerník, páka pro bod jedna, teleskopická páka pro bod dva, páka pro bod čtyři, páka pro bod pět, páka pro bod šest a páka pro vracení se v textu o znak zpět. Při psaní se stlačují buď po jedné nebo po více najednou, to podle počtu a pořadí jednotlivých bodů v požadovaných znacích Braillova písma. Všech osm pák je napojených na masivní kovovou část konstrukce stroje, ve které je zespodu šest jehel, propojených se šesti pákami, pro vytlačování bodů Braillova písma do speciálního papíru.

Papír je ve stroji natočený na válec ze dřeva či plastu ve vodorovné poloze. Aby papír na válci lépe držel, je na něm jedním okrajem zasunutý do úzké vodorovné štěrbiny po celé šířce válce. Na starších typech Pichtova stroje je na válci pro tento účel i sklopná kovová lišta těsně pod štěrbinou, též po celé šířce válce. Vzadu nahoře na konstrukci stroje je kovová lišta, na které jsou po okrajích plastové zarážky pro úpravu šířky okrajů na papíře při psaní. Pichtův psací stroj stojí na čtyřech gumových nožičkách, sloužících k tomu, aby vlivem svých otřesů při psaní nenadskakoval a neposouval se po podložce, na které stojí. Patří do něj silnější papíry krémové barvy a formátu A4, které prodávají v prodejně tyflopomůcek. Na každý papír se vejde 25 řádků. Pichtův psací stroj existoval již na konci 19. století, pokud ne ještě dříve.

Dymokleště

Dymokleště jsou kompenzační pomůcka pro nevidomé a slabozraké, založená na podobné bázi, jako je Pichtův psací stroj, neboť i na Dymokleštích se píše Braillovo bodové písmo, akorát, že jiným způsobem, než se píše na Pichtově stroji. Dymokleště se dříve vyráběly z kovu a nyní jsou plastové, aby byly lehčí i příjemnější do ruky, a aby s nimi byla snazší manipulace. Jsou středně velké a neváží ani 1 kg. Skládají se ze silnější rukojeti, tvořené přední a zadní částí, a z kotouče s braillskou abecedou po okraji a s malým otvorem ve tvaru stojatého obdélníku uprostřed kotouče. Píše se na nich na speciální samolepicí pásku, zvanou Dymopáska, která je smotaná do kotoučku jako je běžná průhledná lepicí páska, a která se prodává v různých barvách. 

Postup při používání Dymokleští je takový, že nejprve se do zásobníku v přední části jejich rukojeti nastojato vloží kotouček Dymopásky, jejíž volný konec se provlékne otvorem v kotouči s braillskými znaky, kterým se má páska při psaní vysouvat z Dymokleští ven. Poté se otočným pohybem braillským kotoučem do leva či doprava nastaví požadovaný braillský znak. Musí být natočen přímo nad průhledné okénko pod kotoučem. Dymokleští, protože v tom okénku se totéž písmeno má ukázat v černotisku. Jakmile je dané písmeno na Dymokleštích nastaveno, stiskne se jejich rukojeť a příslušné písmeno se vytlačí do Dymopásky, která se o kousek vysune z braillského kotouče ven. Potom se stejným způsobem, jakým se nastavují písmena, nastaví i speciální znak v podobě malého plastického obrázku nůžek (nachází se též na braillském kotouči), pro ustřižení popsaného kousku Dymopásky. 

Rukojeť Dymokleští se opět stiskne, ovšem nyní se drží stisknutá, dokud se neozve zvuk ustřižené Dymopásky. Pak se její popsaný a ustřižený kus asi třemi lehkými stisky rukojeti Dymokleští dostane ven z otvoru jejich kotouče. Na jednom konci ustřižené části Dymopásky je rýha, u které je potřeba sloupnout z Dymopásky lesklou fólii, pod kterou je její lepicí strana. Nyní je Dymopáska připravená k použití. Jediná případná nevýhoda Dymokleští je ta skutečnost, že se mohou brzy opotřebovat, proto se v nich může zasekávat Dymopáska a nemusí příliš dlouho fungovat její ustřihávání uvnitř Dymokleští. Tento problém mám s nimi i já sama, takže píši z vlastní zkušenosti. Na Dymokleštích navíc nelze psát písmena s háčky a dlouhé samohlásky. Případná nevýhoda Dymopásky je to, že některé její typy jsou silnější, proto se do nich braillské znaky obtížněji vytlačují. Naopak výhoda Dymokleští oproti Pichtově psacímu stroji je ta, že na Dymopásce bývá Braillovo bodové písmo více vytlačené, díky čemuž na ní bývá výraznější, a tedy lepší na čtení. Dymokleště i Dymopásku lze zakoupit v prodejně tyflopomůcek.

Autorka článků: Pavlína Fuksová